Já a agility ve zkratce
Já a agility jak šel čas.
Jak jsem se k tomuto krásnému sportu dostal jste si asi přečetli v sekci NOVINKY, ale jak mi to jde dál?
No samozřejmě jsem moc šikovný a už po 2 měsících výcviku jsem znal většinu překážek. Po roce jsem byl už prakticky odborník. Ale nechápu, proč nemohu běhat jak se líbí mě, třeba pořád rovně skočky a proč se točím doprava doleva a zpátky. Samozřejmě si vždycky řeknu, že jsem nespokojený, například při slalomu (ten teda moc rád nemam a pořád při něm brumlám).
Musím dát obrovské dík naší trenérce Báře Pavlíkové ( Banýrové) a celé partě OSA PANDA Praha, která má s námi (hl. s paničkou) obrovskou trpělivost.
Určitě jste zaznamenali můj velký úspěch na mých prvních neoficiálních závodech, kde jsem získal 2. místo v kategorii a celkové 3. místo v našem klubu, samozřejmě na mě byli páníčkové hrdi a to právem. No a jak jsem byl velký frajer, na dalších závodech se mi tak nelíbilo a pak ta voňavá fenka, to prostě nešlo jinak, než se za ní podívatJ.
Dnes už se mnou trénuje i malý Andrýsek, moc mu to jde, ale já se nedám a snažím se před ním předvést v co nejlepším světle.
Co je to
agility? Ve zkratce
Agility
je kynologická disciplína, při které se prostřednictvím hry vytváří mezi
psem a psovodem velmi úzký kontakt vycházející z jejich vzájemného přátelství a
důvěry.
Vznikl na konci 70. let v
Anglii jako obdoba koňského parkuru. Vzhledem k tělesné stavbě a možnostem psů
oproti koním však na psím parkuru nejsou pouze skokové překážky, ale také
tunely, kladina, houpačka, proskokový kruh, skok daleký a slalom.
Úkolem teamu
(pes a psovod) je překonat překážky v určeném pořadí, s minimem chyb a v
nejkratším čase. Překážky překonává pouze pes a úkolem psovoda je psa správně
na překážky navést a zbytečně mu nepřekážet. Občas nadlidský úkol
Podle nároků na výkon lze agility provozovat jako pro radost i jako vrcholový sport. Je určen pro psy všech plemen a psovody všech věkových kategorií.