Bišonek - Patrik

18.1.2009
11. hodiny (předposlední)

Vrátil jsem se z předposlední hodiny výcviku, kde jsem se ukázal, že  poslouchat opravdu umím. Vím co je to chůze u nohy, odložení v leže i v sedě a zkoušel jsem kousky z dogdancingu jako jsou otočky. Potom jsem se nemohl nechat zahanbit a jako jediný ukázal, že pro mě není problém zvládnout na povel tři překážky za sebou i když všichni to dělali postupně. Bravůrně jsem ukázal jak umím na povel zatočil na jinou překážku a panička šla spokojeně domů. Já jsem si lehl a spal až do večera, nebýt otravného mimina Andýska spal bych až do rána.
_________________________________________________________________
11.1.2009
10. hodina

A už mám před sebou poslední dvě hodiny výcviku a co se událo dnes? No torškujsem se zlepšil a přestal dělat paničce naschvály tak jako minule, ale pořád se mi v tom sněhu nechce chodit u nohy a na paničku jsem koukal jako puk, když si dovolila mě odložit asi na 3 min, copak já malé stvoření musím ležetna tom studeném sněhu, no je pravda, že oproti jiným pejskům mám krásnou sportovní vesticku (nepromokavou samozřejmě) ale i tak. No nic, o to víc jsem všem ukázal, jak bravůrně zvládám skočku, kladinu a áčko a byl jsem málem mtvý smíchy když já takový mrně to zvládnu a setři a retrívři s tím měli velký problém, dost mi stouplo sebevědomí a trochu jsem se škodolibě usmíval.


_________________________________________________________________
4.1.2009
9. hodina

Tak dneska se můžu opravdu stydět za výkon,  nějak mi ta předchozí chvála stoupla do hlavy a dnes jsem se předvedl v plné kráse. Chuze u nohy byla katastrofa už od začátku,  jasně, že to bylo tím sněhem, studil a tak jsem přeskakoval a k tomu ty sněhové bouličky na packách. Tak jsem si řekl, že si z toho budu dělat švandu a šlo mi to celkem dobře, s paničky jsem měl vyloženě bžundu. Mě to bavilo, ale panička asi moc spokojená nebyla.

_________________________________________________________________

16.11.2008

8. hodina

Zase jedna stresová hodina za mnou. Já si myslel, že minule to s těmi obry  byl jen přehmat, ale ono ne, jak to vypada, tak tam pry budu chodit pořád. Ale vážení, musím se pochválit, šlo mi to teda bezvadně. Nejdřív mi cosi jedna trenérka říkala, ale znáte mě, já si k srdci moc neberu. Pak jeden pes na mě tak dorážel, ž ač byl větší málem jsem se do něj zakousl, no panička mě sice okřikla, ale uznala, že tohle moje velká chyba nebyla. Protože má panička domluvený cvíčo jak máme čas, kdo ví kdy zase půjjdem. Ale začíná se mi tam mezi těmi velkými pejsky líbit. A co víc,  jsem prý velice šikovný a příště mám jít mezi pokročilé
__________________________________________________________________________

5.10.2008
7. hodina

Ahoj, vrátil jsem se z další hodiny poslušnosti, tentokráte to na mě panička fakticky vymyslela dokonale. Byl jsem tam nejmenší, kolem mě asi tak 100 obrovských psů (asi 10) a já se nemohl vytahovat, nikdo se se mnou nechtěl bavit, myslel jsem si, že to vzdám, ale natřel jsem jim to v poslušnosti. Skvěle jsem  přibíhal na přivolání, chůze u nohy, odložení a střídaní povelů "sedni,  lehni". No co vám budu povídat, když jsme šli na kladinu, jen jsem zářil, to samé e skočkou a áčkem, to ti "obři " čučeli jak jim to prcek natřel. Asi nemá cenu se nad nimi venku vytahovat, vždyť oni nejsou tak úžasný, jak jsem si vždycky říkal. Doma dělám hrozně uraženýho, protožetakovouhle boudu si na mě vymyslet. No a prý příště jdeme s nimi zas. Tak mi držte palce.

__________________________________________________________________________

9.9.2008
6. hodina

ted jsem asi tak v polovine výcvikových hodin a byl jsem tam s jezevcikem, který to v pulce hodiny vzdal a ja zustal sam, predvedl jsem spickouvou chuzi u nohy, cekej, zustan a take jak skvele zvladam privolani a povel "stuj" a nakonec se moje panička domluvila s trenerem, že budu chodit jen občas a zkusím se přidat k výcviku s velkými pejsky, aby nás bylo víc a já jsem se přestal tak na pejsky vytahovat.

__________________________________________________________________________
2.9.2008
5. hodina

To bylo ale probuzení po měsíci "klidu" zase na cvičák. Ale vážení já jsem tam moc necvičil, protože přišla krásná boloňka mě sršely srdíčka z očiček a byl jsem z ní úplně vedle, pak jsem se dozvěděli, že slečna dohárává a proto jsou všichni pejsci na ni tak moc nažhavený a trenér jí raději poslal domů. No ale co naplat byl jsem zní tak vedle, že jsem byl apaticky zbtek hodiny a povely jsem vnímal jak kdy.

__________________________________________________________________________
29.7.2008
4. hodina
 
Tahle poslední hodina o prázdinách stála fakt za to. Hlavně jsme blbli a to ja moc rád. Byla to taková oddechová hodina, spíš jsme opakovali, ale většinou jsme si hráli blbli atd... Páníčkové si povídali s instruktorem, dával jim nějaké rady, co mají tenměsíc,kdy tréninky nebudou, dělat. Ale už teď se těším na září až nám to zase začne.

__________________________________________________________________________
15.7.2008
3. hodina

Ahoj, tak jsem se vrátil z další hodiny výcviku, už jsem se tam trochu otrkal a všem ukazuju, že jsem tady pánem. chození u nohy zvládám (min. na cvičáku) p vel lehni a zůstaň sice ovládám, ale ne na moc dlouho. Zkusil jsem si chodit po schodech, tak abych paničku netáhl (dolů jsem se nesl v náručí, panička si nepřeje, abych chodil ze schodů). Ale nejlepší je, když si můžem proběhnout překážky, to se nade všemi vytahuju (kladina, áčko, tunel, kruh skočka ... to je proste moje). Ale pořád občas dělám, že neslyším, no nemá to se mnou panička jednoduché.

__________________________________________________________________________
8.7.2008
2. hodina

Ahoj, tak jsem byl v pořadí už na druhé hodině společenské výchovy a světe div se zase jsem se neučil stolovat :-). Opet jsem měl velké štěstí a byl jsem tam jenom já, takže to mám jako bych měl individuální hodiny. Tentokrát jsem se už mol pochlubit, že jsem trénoval chození u nohy, ještě to není 100% (to nás s paničkou čeká ještě veljý kus práce, ale už vím co to je) taky jsme za to dostali pochvalu. Učili jsme se otáčet se u nohy to znamená, že panička se otáčí dozadu a já jí obráceně obcházím a sednu si zase k noze. Ukazoval jsem jaký mám zákaldy odložení ("čekej" umím, to znám s agility) ale "zůstaň" tento povel znám jen zběžně (panička mi dá povel "lehni" a řekne "zůstaň" a já nesmím vstát dřív, než mi to povolí, ale to se mi zatím moc nelíbí i když je fakt, že na pár měntrů to ještě zvládnu. Samozřejmě jsme opakovali povel"ke mě", který sice znám velice dobře, ale občas dělám, že se neslyším.

__________________________________________________________________________

1.7.2008
1. hodina

ahoj, tak dnes jsem byl na první lekci společenské výchovy. Bylo to moc fajn, byl jsem tam jenom já a ještě jeden retrvr Indy, takže jsme si hodinu náležitě užili. Paničce jsem ukázal, že povel ke mě jsem ještě nezapomněl, ale co mě štvalo, bylo chozen u nohy, to jsme nikdy s paničkou pořádně netrénovali, takžeto byla novinka. Jinak jsem dostal pochvalu, že to se mnou ještě není ztracené a když to páníčkové vydrží, bude ze mě zase ten poslušný pejsek jako dřv. Za odměnu jsem si po hodině mohl přeběhnout kladinu a áčko a ukázat jak skvěle skákám. To bylo asi nejlepší, agility mě prostě baví a učit mě posloluchat bude chtít hodně práce a trpělivosti.