Bišonek - Patrik

Péče o uši psa může být velmi rozdílná. Záleží to na postavení ucha, genetické dispozici nebo na prostředí v jakém pes žije a pohybuje se. Sluch je pro psa jedním z nejdůležitějších smyslů. Sluchové ústrojí je poměrně citlivé, proto si zaslouží nemalou pozornost. Většinou se snažíme uši čistit, abychom předešli nepříjemnému zánětu zvukovodu. Hlavně u péče o uši ale platí - že „někdy méně znamená více“. Pokud nás už pes upozorní svým chováním, že s jeho ušima něco není v pořádku - třepe hlavou, snaží se jakoby opatrně poškrábat v uchu nebo objevíme výtok z ucha a silnější zápach, měli bychom vyhledat veterináře. Záněty se rády vrací a někdy bývá jejich léčení zdlouhavé. Přesto se běžná péče nemá přehánět. Zdálo by se, že psi s ušima vztyčenýma by je měli mít více zranitelné a náchylné - jsou otevřené a může jim tam spadnout kdejaká špína. Vnitřní část je však více na očích, než u psa se sklopenýma ušima a tak si hned všimneme, že pes má v uchu „zahrádku“. Záněty vznikají především při vhodném mikroklimatu pro bakterie ve zvukovodu a středním uchu. Ideální prostředí tak vzniká hlavně u přilehlých velkých uší, které nemají potřebné odvětrávání, zvlášť když jsou dobře osrstěné (psi se sklopenýma ušima).

Kdy a jak často:

Na prohlídku a čištění uší zvykáme už malé štěně vhodnou a postupnou výchovou. Po každé procházce, hlavně v přírodě, zejména psům se sklopenýma ušima s delší srstí, prohlédneme ucho i okolí ucha, jestli se do srsti nezapíchly např. semena trav. Nemá-li pes zjevné potíže, pak při běžné péči o ostatní části těla bychom měli zkontrolovat i stav jeho uší. To děláme i u přípravy na nějakou kynologickou akci, kde se bude kontrolovat tetování psů (pokud ho má v uchu). Uvidíme-li při prohlídce ucha na vnitřní straně boltce a v záhybech ústících ke zvukovodu špínu (ušní maz smíchaný s prachem), je nejvyšší čas ucho vyčistit. Pokud by se časem nahromadilo špíny více, ucho se bude špatně čistit a nečistoty by mohly snadno spadnout hlouběji do zvukovodu. Je-li ucho čisté, zbytečně ho nečistíme, abychom ho neodmastili a neničili tak jeho přirozenou ochranu. U psů s přilehlýma ušima bychom měli dbát na každodenní větrání uší a spojit ho např. s krmením (někteří majitelé spínají psům na temeni uši - textilní gumičkou nebo slabším kolíčkem na prádlo, aby si je zbytečně nemáchali v misce) nebo s kartáčováním.
Jestliže srst zarůstá hluboko do zvukovodu (např. pudlové), je nutné odumřelou srst pravidelně protrhávat, aby ucho mohlo přirozeně větrat. Ze začátku bychom tento úkon měli svěřit do rukou odborníků, než se naučíme, jak to dělat. Srst, která roste přirozeně kolem zvukovodu a nevrůstá přímo dovnitř, funguje jako prvotní filtr na nečistoty a cizí tělíska, proto bychom ji neměli vytrhávat - zbytečně bychom tím psa i zraňovali. Před čištěním je někdy nutné opatrně srst kolem zvukovodu ostříhat - postupujeme samozřejmě tak, aby srst nepadala do zvukovodu.

Čím čistit:

Ušní kapky pro psy

pokud nechceme psovi zasahovat do ucha (nebo si to nechce nechat líbit), můžeme použít kapky, které slouží k preventivnímu ošetření ucha.

Kosmetický olej

(např. dětský) Ten do ucha nelejeme, ale použijeme ho na mechanické čištění ušního boltce i zevního zvukovodu (nakapaný na vatové tyčince).

Vatové tyčinky a tampóny

na mechanické čištění boltce a vnějšího zvukovodu.

Hygienické ubrousky bez alkoholu

(můžeme použít i ubrousky pro děti) Těmi můžeme boltec dobře vyčistit, aniž bychom zamastili okolní srst.

Nůžky s kulatými špicemi

Těmi můžeme ostříhat příliš dlouhou srst kolem uší nebo zvukovodu.

Chirurgická pinzeta

(k dostání ve zdravotnických potřebách) S pevně namotanou vatou ji použijeme použít jako štětičku na mechanickou očistu zevního zvukovodu.

Co bychom neměli používat - tyčinky na čistění provizorně udělané ze zápalek nebo špejlí. Ty se mohou v uchu velmi snadno zalomit a spadnout do zvukovodu. K čištění ucha nepoužíváme vodu (ani na vatovém tampónu),totéž platí i pro ostatní přípravky s vodou (vlhko může vytvořit prostředí pro bakterie a psovi tak spíš uškodíme) nebo alkoholem (ten ušní stélku příliš vysušuje). Do ucha nesmíme použít ani žádné drátky, sponky atd. - vata z nich snadno sklouzne a kromě toho, že mohou ve zvukovodu uvíznout, může dojít snadno i k jeho poranění.

Jak čistit:

Nejdříve si nachystáme všechny potřeby, abychom je měli hned po ruce.

U malých psů často stačí použít jen kapky. Pejska si posadíme na vyšší místo, ale tak, aby nám nemohl seskočit nebo spadnout. Prohlédneme ucho, mírně ho jakoby povytáhneme a nakapeme kapky do zvukovodu. Pak přitiskneme ruku na ucho a lehce ho promasírujeme. Takto postupujeme i u druhého ucha. Nakonec psa pustíme, aby si mohl uvolněné nečistoty z ucha vyklepat. Pokud budeme chtít ucho vyčistit opravdu dokonale, dočistíme ještě záhyby v uchu a ušní boltec. Nečistoty si pes z ucha vyklepe, ale pak zůstanou kolem zvukovodu, na boltci a na srsti kolem něj. Nepoužijeme-li kapky, zvukovod vytíráme krouživýmí pohyby směrem ven - vatovými tyčinkami nebo pinzetou s vatou pokapanými olejem. Na záhyby kolem zvukovodu použijeme vatovou tyčinku lehce namočenou v oleji (ten uvolní nečistoty), pak ucho vytíráme směrem od zvukovodu k boltci. Dočistíme vatovým tampónem s olejem nebo hygienickým ubrouskem (Ten použijeme především tehdy, pokud se chystáme na nějakou akci, hlavně pro psy se vztyčenýma ušima - srst kolem ucha nebude viditelně mastná). Nakonec otřeme boltec a zejména srst na krajích, suchým tampónem bez oleje.

Jsou-li v ušních záhybech velké nánosy špíny postupujeme naopak. Nejdříve očistíme boltec a záhyby. Potom nakapeme kapky a necháme psa, aby si z ucha nečistoty vyklepal. Vyklepe i ty, které tam napadaly při čištění boltce. Pak ucho znovu dočistíme.